pohnutky mysli

Proud myšlenek

Témata

Statistika

Poezie

Všepospojitost

K této básni mě inspirovalo, převážně přírodní náboženství našich předků, jedná se o jejich Protofilozovii. Pro kterou byla charakteristická myšlenka, že vše pochází  z jedné matky(pralátky) vesmír, planety, rostliny, lidé a zvířata a vše je spjato s poutem, jakousi duchovní krví této matky, která je obsažená ve všem a tak mezi vším vzniká jakési bratrsko-sesterské pouto. Tato báseň nejspíš nikomu nic neřekne, ale znalec ví, nebo snad pozná, že jsem do této básně symbolicky začlenil dva odkazy na dvě legendy, takže celkem nám vzniká magické číslo našich překdů jimž je číslo 3(protofilozofie+ dva odkazy na legendy) a Co by vám tato Matka, neboli pralátka o sobě nejspíš řekla?
Všepospojitost

Jsem hbitý Jelen,rostlinná houšť.
Jsem Dusivý plevel,po požáru spoušť.

Jsem toužebnými vzdechy,vysokým pohořím.
Jsem proudem řeky, zbahněnou kaluží.

Jsem silným kancem,rozlomenou lodí.
Jsem krvavým srdcem,zlomeninou která bolí.

Jsem sluneční září, dřevěným stavením.
Jsem ponurou tváří, podivným znamením.

Jsem soudný Orel,rychlá smrt
Jsem rvoucí olej, větrná smršť.

Jsem úrodnou zeminou,pokrmem lahodným
Jsem proslulou hostinou, ovocem které nevoní.

Jsem duhovým lososem,vzdálenou pevninou.
Jsem příkrým útesem,rodnou krajinou.

Jsem bílou pěnou,lehkým pírkem.
Jsem malou kresbou,známým zvykem.

Jsem zarmoucený starec, známý kmet
Jsem hliněný hrnec,les který vzkvet.

Jsem mateřské mléko, hlasem ozvěny.
Já jsem pralátkou všeho a její proměny.
Poslední komentáře
01.08.2009 01:16:43: Brudrik, tahle se mi taky moc libi....takova vselijaka.... smiley${1}
 
Jenda stará zásada a hluboké moudrosti našich předků na závěr: PRAVDA PROTI SVĚTU