pohnutky mysli

Proud myšlenek

Témata

Statistika

Poezie

Utkvělost vzpomínky

Tak k tuto báseň jsem napsal svého 17 roku života, a to svému znu ve kterém se mi zdálo o neznámé dívce, do které jsem se v tom snu zamiloval. Tvrdím si říci že se mi poprvé zdálo o mé múze. V mnoha mýtech a legendách je s ženou nakládáno s patřičnou úctou i respektem a to jsem se snažil i v této básni.
Utkvělost vzpomínky

Když vidím pole s obilnými klasy, stromy s podzimním listím,
 vždy vzpomenu si na tvé vlasy a jsem náhle šťastným.

Když jdu kolem vzrostlé lípy u rozcestí a přivoním si k jejím květům nasládlým, vzpomínku na pocit blaženosti v mé rozechvělé hlavě pevně zakotvím,
vzpomínku na tvůj hlas, jenž je stejně voňavý, jak ty květy, kterých se netkne čas,
 jak ty květy lipový.

Když ztrácím sílu jít dál v těžkosti tempa dnešní doby, svou víru v ideál a vidím mých snů hroby,
vždy vzpomenu si na tvé oči, které jsou snad přeludem, přeludem jenž nepomijí, úchvatným to obrazem,
 jsou chrámem té mé pevné víry, žes ty *Eponou. Opět zdráv pln nové síly vstávám z kolenou.

Když vztek mnou zmítá a ovládá mou mysl, stačí vzpomínka na tvá ústa a vztek prudce klesl. Stačí nepatrná vzpomínka na tvá úchvatná ústa, které jsou mým ópiem z červené jeřabiny, svěžím likérem zpěnělé mořské vlny.

Když potemnělá zem při západu slunce kreslí bizardní stíny pomocí světla roztřepeným štětcem.
Tak ptáci jdou spát a noční šelmy lovit. Je cítit noční chlad, vhodnost doby své sny vzbudit.
 O čem se mi bude zdát ? To je mi předem jasné, no přeci o tobě! Třeba tisíckrát,
i tak to bude krásné! O čem budu dnešní noci snít? To snad není tajné.
Přece o tom jak jdeme spolu k čistému potoku pít v letních dnech, jenž budou parné a já bude se ostýchat tě políbit u mořské vody, tvé vlasy pohladit mezi lipovými stromy a to jen z té nekonečné úcty k tobě.
Poslední komentáře
30.10.2007 08:41:33: tak to budeš vždy vítána :-)
28.10.2007 21:50:06: mlčím a nechávám v sobě doznívat ozvěnu tvých myšlenek.Ráda se budu vracet,číst,nechat se okouzlovat...
 
Jenda stará zásada a hluboké moudrosti našich předků na závěr: PRAVDA PROTI SVĚTU