pohnutky mysli

Proud myšlenek

Témata

Statistika

Díla našich předků

Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady najdeme nad obcí Kounov na Rakovnicku ve výšce 525,5 m na kopci Rovina.

O kounovských řadách se toho moc neví, mělo jich být 14 nebo 16 (záleží na tom, co ještě lze považovat za řadu). Řady jsou poměrně rovné a prakticky rovnoběžné. Sledují zhruba směr sever-jih. Do dnešní doby se zachovalo pouhé torzo v prostoru lesa, kameny totiž byly odváženy do skláren a na chmelnice. Původní plochu, na které se řady rozléhaly, již dnes se 100% jistotou nelze odhadnout. Vzdálenost mezi jednotlivými řadami není konstantní a pohybuje se mezi 11 až 31 metry, délka řad je 200 až 340 metrů. Řady jsou tvořeny z různých velikosti kamenů (velikostní průměr je 60 – 80 cm) složených z křemence a slepence (starých přibližně 25 miliónů let), vzdálených od sebe několik kroků. Původní celkový počet kamenů (než si jich začal všímat člověk) je odhadován na 3000 kamenů v již zmiňovaných čtrnácti či šestnácti řadách. Dvěma největšími kameny jsou Pegas (je největší, s rozměry 296x168 cm) a Gibon I (leží na severovýchodě nejdál od kamenných řad).
Vzdálenost mezi Pegasem a Gibonem I je 302,17 metru což se rovná 365 megalitických yardů. Ti, co to myslí kapánek rychleji si jistě všimli, že tato vzdálenost se rovná délce jednoho pozemského roku (bez té čtvrtiny dne). Spojnice mezi Pegasem a Gibonem I by nám ukázala východ slunce při jarním slunovratu a v opačném případě Gibon – Pegas západ slunce v zimním slunovratu, až na jeden maličký problém: mezi Gibonem a Pegasem není přímá viditelnost (možná způsobená změnou prostředí). To to jediné se podařilo vědcům prokázat.
Stručná charakteristika kounovských kamenných řad

Kounovské kamenné řady najdeme nad obcí Kounov na Rakovnicku ve výšce 525,5 m na kopci Rovina.

O kounovských řadách se toho moc neví, mělo jich být 14 nebo 16 (záleží na tom, co ještě lze považovat za řadu). Řady jsou poměrně rovné a prakticky rovnoběžné. Sledují zhruba směr sever-jih. Do dnešní doby se zachovalo pouhé torzo v prostoru lesa, kameny totiž byly odváženy do skláren a na chmelnice. Původní plochu, na které se řady rozléhaly, již dnes se 100% jistotou nelze odhadnout. Vzdálenost mezi jednotlivými řadami není konstantní a pohybuje se mezi 11 až 31 metry, délka řad je 200 až 340 metrů. Řady jsou tvořeny z různých velikosti kamenů (velikostní průměr je 60 – 80 cm) složených z křemence a slepence (starých přibližně 25 miliónů let), vzdálených od sebe několik kroků. Původní celkový počet kamenů (než si jich začal všímat člověk) je odhadován na 3000 kamenů v již zmiňovaných čtrnácti či šestnácti řadách. Dvěma největšími kameny jsou Pegas (je největší, s rozměry 296x168 cm) a Gibon I (leží na severovýchodě nejdál od kamenných řad).
Vzdálenost mezi Pegasem a Gibonem I je 302,17 metru což se rovná 365 megalitických yardů. Ti, co to myslí kapánek rychleji si jistě všimli, že tato vzdálenost se rovná délce jednoho pozemského roku (bez té čtvrtiny dne). Spojnice mezi Pegasem a Gibonem I by nám ukázala východ slunce při jarním slunovratu a v opačném případě Gibon – Pegas západ slunce v zimním slunovratu, až na jeden maličký problém: mezi Gibonem a Pegasem není přímá viditelnost (možná způsobená změnou prostředí). To to jediné se podařilo vědcům prokázat.


Výzkum kounovských řad
První zmínky o nich jsou k roku 1842 a hovoří o použití kamenů na mezníky a na chmelnicích. Z roku 1927 pochází sdělení o jednom z místních občanů, který kameny odvážel do místních skláren, kde byly kvůli svému složení (velký obsah křemene) používány na výrobu skla. Tak byly postupem času drancovány ( těžbou lesa, opukovými doly, přírodními živly, lidmy) a později příchozí vědci měli v rukou o dost méně podmětů a argumentů k dalším výzkumům.

V polovině třicátých let minulého století na řady upozornil kounovský učitel A.Patejdl. Byly natolik ojedinělé, že se Klub český turistů z Loun zhotovil tabulku s prvním pokusem o vysvětlení jejich původu a poslání. Na výzkumu kounovských kamenných řad se kromě amatérských badatelů objevili i odborníci. V roce 1934 a 1936 poctili kamenné řady svou náštěvou V. Karpatějev s J.Korelusem. V roce 1937 za kounovskými řadami zavítal i A. Lustig, který provedl přesná měření řad včetně jejich zakreslení do terénu. Velký zájem o kounovské kamenné řady opět nastal až v sedmdesátých letech 20. století, kdy zasáhl naší společnost zájem o staré civilizace a jejich znalosti.

Velký podíl na novém výzkumu měl nově vzniklý obor nazvaný paleoastronomie (znán též pod názvem archeoastronomie), jehož průkopníkem byl A.Thom, který byl profesorem technických věd v Oxfordu a poté co šel do důchodu se začal věnovat (na základě svých předešlých výzkumů) propočítávání půdorysů megalitických staveb, převážně v západní Evropě (Stonehedge, carnacská pole v Bretani). Během svého výzkumu docílil názoru, že stavitelé megalitických staveb znali PYTHAGOROVU VĚTU ( opravdu ji znali ), ale užívali i závaznou délkovou míru – megalitický yard (měl 82,93 cm tedy okolo 0,83 metrů).
Násobením této základní jednotky docílil celého systému neolitických měr, které jeho nástupci dále rozšiřovali. Ve svých domněnkách došel až tak daleko, že předpokládal, že stavitelé megalitických staveb měli své úřady pro míru, odkud se pak rozváželi po celičké tehdejší Evropě a vyslovil také hypotézu o astronomické funkci megalitických stavem, jejímž prostřednictvím dokázali megalitičtí stavitelé určovat letní a zimní slunovrat a také se domníval, že v megalitických stavbách byl zakódován celý kalendář včetně dalších astronomických vztahů ( L.Borst rozšířil neolitický systém o 6 megalitických yardů a soudí, že podle megalitických měr byly zakládány i středověké anglické katedrály, skotské kamenné věže z dob římských a další stavby po celé Evropě, byl to nástupce A. Thoma).

V roce 1974 – 1977 proběhlo zmapování území, na kterém se kounovské kamenné řady rozléhají Archeologickým ústavem ČSAV (to kvůli těžbě dřeva, která řady poškodila), ale bez nadějného výsledku (nenalezli zde ani zbytky keramiky).
Výsledky všech výzkumů daly základ odborné diskuzi, která však skončila bez jakéhokoli závěru. Nepodařilo se jim dokázat teorii astronomického účelu (ale ani ji nedokázali zpochybnit) a také se nedohodli na době vzniku a smyslu řad. Ohledně k tomu vzniku kamenných řad se odhadovalo stáří kamenných řad na 2700 let (tedy 700 před. n. l.). Tohoto data docílili předpokládanou souvislostí mezi kamennými řadami a blízkým hradištěm s názvem Rovina (velikost hradiště 8 ha, vzdálenost od řad 1 km). Na hradišti nebyl proveden žádný podrobný výzkum.


KDE CHYBÍ DŮKAZY, ZAČÍNÁ TEORIE

A.Thom
Hypotézu o astronomické funkci megalitických staveb (takže i kounovských řad), jejímž prostřednictvím dokázali megalitičtí stavitelé určovat letní a zimní slunovrat a také se domníval, že v megalitických stavbách byl zakódován celý kalendář včetně dalších astronomických vztahů. V nich vidí paleoastrononomii a i další souvislost s Makotřasy (o nich se dozvíte později).

V. Karpatěv
Byl přesvěden, že kounovské kamenné řady, měly funkci rituálního obětování.

G. V. Robinson
Se zajímavou teorií přišel v polovině sedmdesátých let minulého století anglický analytický chemik G. V. Robinson – megality jsou dieletrické antény (antény sestavené z izolantů.), teď zjednodušeně: menhirech se údajně mají hromadit volné elektrony a když se kámen dostatečně nabije, stačí působení elektromagnetického záření k tomu, aby začal fungovat jako polovodič a přeměnil energii na zvuk stejné vlnové délky neboli ultrazvuk. Měření které uskutečnil v roce 1978 na megalitickém uskupeni v anglickém Rollright Stones, potvridla, že potřebnou energii dodává Slunce ve chvíli, kdy je nízko nad obzorem (čili při východu a západu), kameny začnou vysílat ultrazvukové vlnění o kmitočtu 37 kHz.
Všichni víme že, ultrazvuk je pro člověka neslyšitelný. Jenže kdyby naši předkové dokázali tento zvuk slyšet nebo zachytit, nabízí se otázka k čemu by jim to bylo? Na tu to otázku si zastánci této teorie našli rychlou odpověď: Vyzuální pozorování oblohy mohlo být často znemožněno nepříznivým počasím. Můžeme si tedy snadno představit, že doplňkem vizuálního porovnání, bylo i hodnocení ultrazvukových signálů, které kameny za určitých okolností vydávaly. Tyto okolnosti byly proměnlivé: novoluní, úplněk, zatmění, východ radiohvězdy - což by umožňovalo dostatečnou identifikaci. Takže vlastně když bylo nebe zatažené stačilo šamanovi naslouchat mezi kameny a on věděl, jestli je měsíc v úplňku, nebo se blíží rovnodennost.

Hemut Tributsch
Hemut Tributsch přišel také z velmi zajímavou teorií. Je přesvědčen, že náboženský systém megalitických civilizací byl založen na kontaktu s přízračným světem faty morgán. Na základě svých výzkumů v Carnaku soudí, že centrálním bodem pro pozorování zdejších kamenných řad je uměle navršený pahorek, kterému badatelé nevěnovali zatím žádnou pozornost. Tributsch tvrdí, že při pohledu na moře z onoho pahorku klouže zrak po rovnoběžných řadách kamenných hrotů. Dále tvrdí, že řady byly zaměřovacím systémem, který umožňoval předpovídat počasí, mořské bouře a věštit a komunikovat s podsvětím. Právě na tomto místě měla být také brána do jiného světa. Kněží podle jeho teorie uměli předpovědět zrcadlení moře. Když moře začalo zrcadlit, hroty menhirů se měly začínat protahovat a růst směrem do nebe v magickém sloupořadí a lidé shromáždění na pahorku sledujíce rituál, začínali sledovat přelud znášejícího se ostrova, obklopeného stříbrným vzdušným chvěním. Onen přelud vzniklý přelud měl být obraz Avalonu (kam nikdy nevkročí žádný smrtelník), kde měla vládnout Morgana (ta dala fata morgáně jméno). Tributsch je přesvědčený, že legendární hrad Svatého grálu měl být podobným optickým klamem.

Políčka
Zastánci poslední teorie, o které se zmíníme, vychází z výpovědí dcery místního hajného, která to slyšela od svého otce a její otec od svého otce. Mělo se jednat o rozparcelovaný pozemek pro dělníky schwarzenberského panství, kteří zde měli svá políčka. Archeologické výzkumy prokázali starou orbu a vzdálenost mezi řadami taktéž (ne však všude) odpovídala polním mírám pro 19. Stol, ale stále chybí jakýkoli přímý důkaz

Závodiště
Zazněla i teorie, že kamenné řady sloužily k rituálním či náboženským závodům ve vozech a na koních, zní to zajímavě ale prakticky nemožně, protože řady začínají a končí velmi prudkým srázem a velikost a délka dráhy s pouhými 350 metry je příliš krátká.

Účel kamenných řad
Jeden z názorů považuje hradiště za keltské oppidum, druhý ho zas přisuzuje kultuře popelnicových polí a třetí za domov kultury nálevkových pohárů.
Z toho, komu jsou připisovány kamenné řady, vychází i teorie o jejich účelu. Zastánci první teorie v řadách vidí kultovní místo druidů a jsou přesvědčeni, že řad bylo jenom čtrnáct (čtrnáctka je posvátné číslo keltského kalendáře). Zato příznivci druhé teorie v nich vidí posvátný háj vytvořený pro rituály lidí popelnicových polí. Fanoušci třetí teorie dávají kounov do souvislostí Makotřasy a paleoastronomií.


A CO NA ZÁVĚR?

Na závěr bych vám chtěl říci, že kounovské kamenné řady nejsou jedinou megalitickou stavbou svého druhu v České republice. Podobné kamenné řady byly nalezeny u vesnice Kluček (objekt se skládal z šesti řad), další pak nalezneme u Nemčemic (dodnes se zachovaly čtyři úplné řady). Kamenné řady byly také nalezeny U Sedlice ( zachovalo se šest řad, velikost kamenů do 0.5 m s 20 m rozestupy) a Nedávno byly nalezeny kamenné řady v lese u Bezdějovic. Co je však zarážející, že všechny tyto řady (nehledě na vzdálenosti od sebe) mají mnoho společného: všechny řady jsou zakončeny strmým srázem jako u Kounova, řady jsou rovnoběžné stejně jako u Kounova, nechybí u nich ani uměle navršený pohorek, stejně jako u Kounova! A stejně jako u Kounova mají též v blízkosti nějaké to hradiště z většiny neprozkoumané. Kamenné řady nejsou pouze v Čechách, jsou například i v Carnacu a Bretani (našlo by se určitě více míst, ale mohlo by to být zavádějící informace).
Poslední komentáře
16.04.2014 14:01:09: Nový katalog každých 21 dní Oriflame. Katalog najdete na našem webu.
09.04.2014 13:03:47: Skvělá sleva pro každého. Dopřejte si slevu 23% Oriflame registrace sleva.
07.06.2012 21:11:19: I was on the beach the sands but it was a ten mile walk to the sea the tide was out szkola windsurfi...
13.05.2012 17:56:43: penzijní připojištění se státním příspěvkem www.penzijni-pripojisteni-info.cz
 
Jenda stará zásada a hluboké moudrosti našich předků na závěr: PRAVDA PROTI SVĚTU